Rozdíl v jedné tabulce
Probiotikum je živý organismus, prebiotikum je potrava. Obě skupiny se potkávají ve stejné větě i na stejném obalu, ale fungují jinak a čeká se od nich něco jiného.
| Probiotika | Prebiotika | |
|---|---|---|
| Co to je | Živé mikroorganismy v dostatečném množství s popsaným účinkem | Látky, které střevní bakterie selektivně zpracují |
| Typický zdroj v jídle | Kefír, jogurt s živou kulturou, nepasterizované zelí a kimchi | Cibule, česnek, pórek, čekanka, luštěniny, oves, zelený banán |
| Přežívá zpracování? | Ne — pasterizace i pečení živé kultury zničí | Ano, jde o vlákninu a sacharidy, teplo jim nevadí |
| Uchytí se ve střevě? | Většinou ne natrvalo; po vysazení se složení vrací | Netýká se — krmí bakterie, které tam už jsou |
| Co se od nich čeká | Účinek vázaný na konkrétní kmen | Podpora bakterií, které už ve střevě žijí |
Co je probiotikum
Mezinárodní definice z roku 2014 říká, že probiotikum je živý mikroorganismus, který při podání v dostatečném množství přináší popsaný přínos. Z té definice plynou dvě věci, které se v praxi přehlížejí: musí být živý a musí jít o doložené množství. Výrobek s mrtvými bakteriemi ani „probiotická“ tyčinka po pečení tuhle podmínku nesplňují.
Klíčové je slovo kmen. Účinek se nikdy nevztahuje k druhu, ale ke konkrétnímu kmeni — tedy k přesně určené linii, která má vlastní označení, například „DSM 17938“ nebo „CNCM I-745“. Dva přípravky se stejným druhem na obalu mohou obsahovat dva různé kmeny, u kterých bylo zkoumáno něco jiného.
- Druh říká málo: „Lactobacillus rhamnosus“ je jako „pes“. Kmen je konkrétní plemeno a u něj se účinek zkoumá.
- Množství se udává v počtu živých mikroorganismů (CFU). Údaj má platit na konci doby použitelnosti, ne při výrobě.
- Přežití cesty žaludkem a žlučí se u kmenů liší; část se do tlustého střeva živá nedostane.
- Uchycení je výjimka, ne pravidlo. Studie z roku 2018 ukázala, že u části lidí se podané bakterie ve sliznici neuchytí vůbec.
Samostatné heslo probiotika vysvětluje i to, proč se v Evropě na obalech nesetkáte s konkrétním zdravotním tvrzením: schválené je prakticky jen jedno, a to u živých jogurtových kultur ve vztahu ke snášenlivosti laktózy.
Co je prebiotikum
Prebiotikum je podle definice z roku 2017 látka, kterou střevní mikroorganismy selektivně využijí. Nejde tedy o jakoukoli vlákninu — kritériem je, že ji bakterie skutečně zpracují. Patří sem především inulin a fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, rezistentní škrob a beta-glukan.
| Skupina | Kde se nachází | Kolik běžně stačí |
|---|---|---|
| Inulin a fruktooligosacharidy | Čekanka, topinambur, cibule, česnek, pórek, chřest, banán | Dva až tři druhy denně v běžných porcích |
| Galaktooligosacharidy | Čočka, cizrna, fazole, hrách | Porce luštěnin třikrát až čtyřikrát týdně |
| Rezistentní škrob | Vychladlé brambory, rýže a těstoviny, zelený banán, oves | Jedna porce denně, stačí uvařit předem |
| Beta-glukan | Ovesné vločky, ječmen | Miska ovesné kaše pokryje běžnou dávku |
| Polyfenoly | Bobuloviny, kakao, olivový olej, zelený čaj | Nepočítá se, jde o pestrost |
Prebiotika mají jednu nevýhodu: v nadbytku nadýmají. Jsou to přesně ty látky, které bakterie zpracovávají za vzniku plynu, a část z nich patří i do skupiny FODMAP. Proto se přidávají postupně — podrobně to rozebírá článek Vláknina a nadýmání a heslo prebiotika.
Postbiotika a synbiotika
Na obalech se objevují i další dva pojmy. Synbiotikum je kombinace probiotika a prebiotika v jednom výrobku. Postbiotikum je podle definice z roku 2021 přípravek z neživých mikroorganismů nebo jejich složek — tedy něco, co už živé není, ale má popsaný účinek.
Oba pojmy jsou legitimní, ale v obchodě se používají volněji než v odborné literatuře. U synbiotik bývá problém, že se zkoumala kombinace, ne jednotlivé složky; u postbiotik je odborný konsenzus nový a výrobků s doloženým účinkem je málo.
Doplněk, nebo jídlo
Pro běžnou situaci je jídlo spolehlivější cesta a bývá levnější. Porce kefíru přinese živé kultury a k tomu bílkovinu a vápník; porce čočky přinese galaktooligosacharidy a k tomu vlákninu a železo. Doplněk přinese jen to, co je v kapsli.
| Situace | Co je praktičtější |
|---|---|
| Chci začít s živými kulturami | Jídlo — kefír, jogurt, nepasterizované zelí nebo kimchi z chladničky |
| Nesnáším mléko a fermentovanou zeleninu | Doplněk s uvedeným kmenem může být jednodušší cesta |
| Beru antibiotika | O jakémkoli doplňku rozhoduje lékař nebo lékárník, ne obal |
| Chci podpořit bakterie, které už mám | Prebiotika z jídla — pestrost rostlin, luštěniny, oves |
| Mám dlouhodobé potíže | Nejdřív vyšetření, ne doplněk ani vyřazování potravin |
A jedna věc platí v obou případech: bez vlákniny nemají bakterie co zpracovávat. Doplněk s živými kulturami při jídelníčku chudém na rostliny je jako dovézt osivo na beton. Kolik druhů rostlin za týden sníte, se dá spočítat níž.
Kolik druhů rostlin jste měli tento týden
Zaškrtněte všechno, co se za posledních sedm dní objevilo na talíři — i lžíci, i ve směsi, i v pečivu. Počítá se druh, nikoli množství. Bylinky a koření se počítají jako čtvrt rostliny. Nic se neukládá ani neodesílá.
0z 30
Zaškrtnuto 0 druhů
Zaškrtněte všechno, co se za posledních sedm dní objevilo na talíři, i v malém množství a ve směsi. Počítá se každý druh, ne velikost porce.
Zelenina
Ovoce
Luštěniny
Obiloviny a pseudoobiloviny
Oříšky a semínka
Bylinky a koření (čtvrt rostliny)
Další druhy, které v seznamu nejsou
Třicet druhů týdně není oficiální výživové doporučení, ale hranice z pozorování více než desíti tisíc vzorků v American Gut Project. Vypovídá o pestrosti jídelníčku, nic nediagnostikuje.
Co se od doplňku dá a nedá čekat
- Dá se čekat, že u některých kmenů byl popsaný konkrétní účinek — vždy u toho kmene, nikoli u „probiotik“ obecně.
- Nedá se čekat, že se bakterie ve střevě natrvalo uchytí. Po vysazení se složení obvykle během týdnů vrací.
- Nedá se čekat změna, kterou by bylo možné někde odečíst. Mikrobiom doma měřit nejde a test z jednoho vzorku popisuje jediný den.
- Dá se sledovat to, co se projeví: nadýmání, pravidelnost, tvar stolice. Když se po třech týdnech nic nemění, nemá smysl pokračovat ze zvyku.
Právě proto má cenu změny zapisovat a měnit jednu věc za týden. Rozvrh na čtyři týdny je v průvodci Mikrobiom a fermentované potraviny; kdo nechce zapisovat ručně, může záznam přenechat senzoru — jak audit trávení probíhá.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky?
Probiotika jsou živé mikroorganismy podané v dostatečném množství s popsaným účinkem. Prebiotika jsou látky, které střevní bakterie selektivně zpracují — tedy jejich potrava. Probiotika se dodávají zvenčí a obvykle se trvale neuchytí; prebiotika krmí bakterie, které ve střevě už žijí.
Co má být napsané na obalu doplňku s probiotiky?
Označení konkrétního kmene, ne jen druhu — tedy například „DSM 17938“, počet živých mikroorganismů na konci doby použitelnosti a doporučená denní dávka. Pokud obal uvádí jen druh a počet při výrobě, nedá se podle něj posoudit, co vlastně obsahuje v době, kdy ho budete užívat.
Ve kterých potravinách jsou prebiotika?
Hlavní zdroje jsou cibule, česnek, pórek, chřest, čekanka a topinambur (inulin), luštěniny (galaktooligosacharidy), vychladlé brambory, rýže a těstoviny nebo zelený banán (rezistentní škrob) a ovesné vločky s ječmenem (beta-glukan). Vše jsou běžné potraviny, žádný doplněk není potřeba.
Nadýmají prebiotika?
V nadbytku ano, a je to očekávaný projev — jsou to právě ty látky, které bakterie zpracovávají za vzniku plynu, a část z nich patří do skupiny FODMAP. Proto se přidávají po malých krocích a spolu s pitím, ne skokem z jednoho dne na druhý.
Co jsou postbiotika a synbiotika?
Synbiotikum je kombinace probiotika a prebiotika v jednom výrobku. Postbiotikum je přípravek z neživých mikroorganismů nebo jejich složek s popsaným účinkem; odborná definice je z roku 2021 a výrobků s doloženým účinkem je zatím málo.
Zdroje
- 1. Hill C et al. ISAPP consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology 2014; 11: 506–514. · definice probiotika
- 2. Gibson GR et al. ISAPP consensus statement on the definition and scope of prebiotics. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology 2017; 14: 491–502. · definice prebiotika
- 3. Salminen S et al. ISAPP consensus statement on the definition and scope of postbiotics. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology 2021; 18: 649–667. · definice postbiotika
- 4. Zmora N, Suez J et al. Personalized gut mucosal colonization resistance to empiric probiotics. Cell 2018; 174(6): 1388–1405. · u části lidí se podané bakterie ve sliznici neuchytí
- 5. NHS. Probiotics. · kvalita doplňků a opatrnost u oslabené imunity
- 6. Nařízení (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení. · živé jogurtové kultury a snášenlivost laktózy
Gutiva je wellness nástroj, nikoli zdravotnický prostředek. Výsledky slouží pouze k informativním účelům a nelze je použít k lékařské diagnostice. V případě zdravotních potíží se vždy poraďte s odborníkem ve zdravotnictví.
Související
PrůvodceMikrobiom a fermentované potraviny: co se o nich ví a co z toho plyne pro jídelníček- Mikrobiom: co to je, co ve střevě dělá a co ho mění
- Střeva a dlouhověkost: co výzkum ukazuje a co se z toho vyvozovat nedá
- Fermentované potraviny: seznam, živé kultury a na co u nich pozor
- 30 rostlin týdně: odkud se to číslo vzalo a jak se k němu dostat
- Kysané zelí: co v něm je, kolik ho jíst a na co u něj pozor
- Kefír: co to je, kolik v něm je laktózy a jak ho zařadit
Senzor GutivaAudit trávení na 30 dní3 999 Kč jednorázově · bez předplatnéhoPříručka ke stažení · PDF
Mikrobiom: 30 rostlin týdně a záznam na čtyři týdny
Tabulka, podle které poznáte, co je živá kultura a co její potrava — a co hledat na obalu.
- Seznam rostlin v šesti skupinách a list pro zaškrtávání
- Tabulka fermentovaných potravin: co má živé kultury a na co pozor
- Rozvrh na čtyři týdny a záznam, ve kterém se mění jedna věc za týden
Audit trávení na 30 dní
Za 30 dní uvidíte svůj vzorec — podle čísel, ne pocitů.
Senzor na toaletě, 30 dní běžného života, dva srozumitelné reporty. Bez ordinace, bez odběrů, bez předplatného.
3 999 Kč jednorázově · 100 % garance vrácení peněz.

