Mikrobiom: co to je, co ve střevě dělá a co ho mění

Co mikrobiom je

Mikrobiom je společenství mikroorganismů obývajících určité prostředí — v tomhle případě lidské tělo. Mluví se o mikrobiomu střevním, kožním, ústním nebo poševním; pokud se neřekne jinak, myslí se ten střevní, protože je nejpočetnější a nejvíc prozkoumaný.

Počty jsou vysoké a často zkreslené. Nejcitovanější přepočet z roku 2016 uvádí u dospělého člověka kolem čtyřiceti bilionů bakteriálních buněk, tedy řádově srovnatelně s počtem buněk vlastního těla. Starší tvrzení o „deseti bakteriích na jednu lidskou buňku“ je tím přepočtem překonané. Hmotnostně jde o stovky gramů, nejčastěji se uvádí rozmezí 200 až 500 g.

Většina téhle hmoty sídlí v tlustém střevě. V žaludku a v tenkém střevě je mikroorganismů mnohem méně, protože tam vládne kyselina, žluč a rychlý průtok. Teprve v tlustém střevě, kde se obsah zdržuje nejdéle, se bakterie množí ve velkém.

Mikrobiom, nebo mikrobiota?

Oba pojmy se běžně používají zaměnitelně, ale přesně znamenají něco trochu jiného. Mikrobiota je soubor samotných organismů — kdo tam žije. Mikrobiom je širší pojem: organismy plus jejich geny a to, co produkují.

V praxi na tom rozlišení moc nezáleží a i odborné texty obě slova střídají. Důležitější je dávat pozor na pojem dysbióza: zní jako diagnóza, ale žádná uznaná hranice mezi „v pořádku“ a „dysbiotickým“ složením neexistuje. Když se objeví ve výsledku komerčního testu, jde o interpretaci poskytovatele, ne o nález s obecně platnou definicí.

Co střevní bakterie dělají

Nejlépe popsaná práce střevních bakterií je zpracování vlákniny. Lidské enzymy ji rozložit neumí, bakterie v tlustém střevě ano, a při tom vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem — hlavně butyrát, propionát a acetát. Butyrát slouží buňkám výstelky tlustého střeva jako hlavní palivo.

• Vláknina a rezistentní škrob se mění na mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Čím pestřejší rostlinná strava, tím širší skladba látek, které při tom vznikají.
• Část vitaminů — vitamin K a některé vitaminy skupiny B — vzniká činností střevních bakterií.
• Žlučové kyseliny se ve střevě bakteriálně přeměňují, což ovlivňuje vstřebávání tuků.
• Obsazený prostor: bakterie, které ve střevě běžně žijí, zabírají místo a živiny, o které by se jinak dělily s jinými.
• Plyn. Vodík, metan a oxid uhličitý jsou normálním produktem kvašení; jejich množství závisí na tom, co se ve střevě zpracovává. Souvislost rozebírá průvodce Nadýmání.

Co se naopak často přepisuje do zkratek, které výzkum nepodporuje: že se složením mikrobiomu dá vysvětlit nálada, váha nebo imunita jednotlivého člověka. Souvislosti popsané na velkých skupinách se na jednoho člověka přenést nedají — ne proto, že by byly vymyšlené, ale protože rozdíly mezi lidmi jsou větší než rozdíly, které ty studie měří.

Co složení mění a jak rychle

Mikrobiom není stabilní obraz, ale pohyblivý stav. Reaguje na jídlo v řádu jednoho až čtyř dní a po návratu k původnímu jídelníčku se podobně rychle vrací.

Praktický důsledek je dvojí. Jednorázový „zdravý týden“ se v mikrobiomu nedrží, takže krátké kúry nemají proti pravidelnému jídelníčku co nabídnout. A naopak: jedna dovolená, Vánoce ani týden ve stresu nic trvale nerozhodí.

Proč cílem není mít bakterií co nejvíc

Marketing doplňků pracuje s počtem — miliardy živých kultur v jedné kapsli. Ve výzkumu se ale jako užitečnější ukazatel opakuje rozmanitost: kolik různých druhů ve střevě žije a jak vyrovnaně jsou zastoupené. Důvod je jednoduchý: různé druhy zpracovávají různé látky, takže pestřejší společenství zvládne pestřejší jídelníček.

Rozmanitost se přitom doplňkem nepřidá — vzniká z toho, čím se bakterie krmí. Proto se jako hrubé měřítko používá počet druhů rostlin v jídelníčku za týden; návod je v článku 30 rostlin týdně. Rozdíl mezi živými kulturami a jejich potravou vysvětluje článek Probiotika a prebiotika.

Co se zatím neví

1. Jaké složení je správné. Dva zdraví lidé mohou mít společný jen zlomek druhů. Referenční hodnota jako u cholesterolu neexistuje.
2. Co je příčina a co následek. Většina nálezů popisuje souvislost u skupin lidí, ne příčinu u jednotlivce.
3. Jak cíleně složení změnit. Jídlem se dá ovlivnit pestrost a to, co bakterie zpracovávají; konkrétní druhy přidat natrvalo zatím spolehlivě nejde.
4. Co znamená jediný vzorek. Popisuje jeden den, a to ještě ovlivněný rychlostí průchodu střevem. Srovnání snímku a trendu je v článku Jeden test, nebo měření na 30 dní.

Co se dá sledovat doma

Mikrobiom doma změřit nejde, ale jeho projevy ano — a pro rozhodování o jídle jsou užitečnější než složení. Sledovat se dá frekvence a tvar stolice, nadýmání a odstup mezi jídlem a potížemi. Teprve z několikatýdenního záznamu je vidět, co se opakuje.

Záznam má smysl, když se mění jedna věc za druhou — nejdřív pestrost, pak fermentované potraviny, pak vláknina. Postup po týdnech je rozepsaný v průvodci Mikrobiom a fermentované potraviny. Kdo nechce zapisovat ručně, může záznam přenechat senzoru: Gutiva zaznamenává čas, tvar, barvu a objem na toaletě po celou dobu auditu a report pak záznam spojí s tím, co se dělo v jídelníčku — jak audit trávení probíhá.

Gutiva je wellness nástroj, nikoli zdravotnický prostředek. Výsledky slouží pouze k informativním účelům a nelze je použít k lékařské diagnostice. V případě zdravotních potíží se vždy poraďte s odborníkem ve zdravotnictví.

Senzor GutivaAudit trávení na 30 dní3 999 Kč jednorázově · bez předplatného

Audit trávení na 30 dní

Za 30 dní uvidíte svůj vzorec — podle čísel, ne pocitů.

Senzor na toaletě, 30 dní běžného života, dva srozumitelné reporty. Bez ordinace, bez odběrů, bez předplatného.

Objednat audit na 30 dní

3 999 Kč jednorázově · 100 % garance vrácení peněz.